O Marobudu

Ku potěše svého jarla
a vybrané družiny
skládám, aby nezestárla
vzpomínka na hrdiny.
Poslouchejte, vojska páni,
jste k našemu stolu zváni,
i vy, kdož se po původu
vyptáváte mého rodu.
 
Nenaříkej a bojuj,
s bratry svou krev propojuj!
 
Vina leží na osudu,
že se sešli v Marobudu
velcí reci ze všech zemí,
věčným bojem přivábeni.
Stoupá vždycky jejich sláva,
když se spustí války vřava,
namířili lodní kýly
tam, kde řeže objevily.
 
Nenaříkej a bojuj,
s bratry svou krev propojuj!
 
Jejich vůdcem je, jak známo,
v mnohou paměť vytesáno,
jarl, jenž nese jméno Jón,
dárce šperků, zlatých spon.
Vady prostý, dokonalý,
podobá se spíše králi.
Nechť ho norny pověří
porušovat příměří.
 
Nenaříkej a bojuj,
s bratry svou krev propojuj!
 
Je vždy velkým hazardem
střetnouti se s Valgardem,
vím, že ti, co se ho báli,
odešli hned do Valhally.
To díky jeho sekeře
nedočká mnohý večeře.
Ten, jenž ničí spoje helem,
je důstojným velitelem.
 
Nenaříkej a bojuj,
s bratry svou krev propojuj!
 
Boj a krásná krajina,
to je hodné Thorfina,
jenž, opředen tajemstvím,
každou chvíli říká šprým.
Probíjí se s mocným křikem
nepřátelským mnohým šikem.
Odmítá bojovat v zbroji.
Pokrevní pouto nás pojí!
 
Nenaříkej a bojuj,
s bratry svou krev propojuj!
 
Byl jsem svědkem, jak Rognera
zasáhla v boji sekera.
Za hlasného zpěvu zbraní
vrhl se vpřed jak sto saní.
Z prokousnuté nyní rány
černoskvoucí zobou vrány.
Mému bratru v očích žhne
žár pomsty od toho dne.
 
Nenaříkej a bojuj,
s bratry svou krev propojuj!
 
Nic mi strachu nenahání,
leč bít se chci radši v klání
s nadpozemsky silným tvorem
než s vražedným Daliborem.
Na tisíce způsobů
umí poslat do hrobu,
s bratry se vždy bujaře
chopí role kuchaře.
 
Nenaříkej a bojuj,
s bratry svou krev propojuj!
 
Řada mrtvých padla k nohám
naší sestry, k jejíž vlohám
patří, že se ve zbroji
cítí líp než v závoji.
Jehlou vládnout nehodlá,
mnohé zbraní probodla,
a to svědčí o Freygerd,
že s ní není žádný žert!
 
Nenaříkej a bojuj,
s bratry svou krev propojuj!
 
Tam, kam míří svoje kroky
obávaný bijec Flóki,
strachem ostré zbraně chrastí
těch, jež chová v nelibosti.
Žencem je války a dolů
stíná hlavy místo stvolů,
po úrodě červeň rosy
soků stírá brouskem z kosy.
 
Nenaříkej a bojuj,
s bratry svou krev propojuj!
 
Radši bych potkal netvora,
než v ryku boje Haldóra,
který si dík silné pěsti
nepřáteli cestu klestí.
Je rozvážným bojovníkem,
který pole plní křikem,
miluje své bohy, baže,
vlastní věru zručné paže
 
Nenaříkej a bojuj,
s bratry svou krev propojuj!
 
Je též třeba míti bratra,
jehož činí boj tak ztuhlým,
že má radši, když je vatra
naložena černým uhlím.
Kladivo a kovadlina
je pro bratra Thoradina
lepší než štít a meč,
ač i on poznal seč!