O Marobudu Ku potěše svého jarla a vybrané družiny skládám, aby nezestárla vzpomínka na hrdiny. Poslouchejte, vojska páni, jste k našemu stolu zváni, i vy, kdož se po původu vyptáváte mého rodu. Nenaříkej a bojuj, s bratry svou krev propojuj! Vina leží na osudu, že se sešli v Marobudu velcí reci ze všech zemí, věčným bojem přivábeni. Stoupá vždycky jejich sláva, když se spustí války vřava, namířili lodní kýly tam, kde řeže objevily. Nenaříkej a bojuj, s bratry svou krev propojuj! Jejich vůdcem je, jak známo, v mnohou paměť vytesáno, jarl, jenž nese jméno Jón, dárce šperků, zlatých spon. Vady prostý, dokonalý, podobá se spíše králi. Nechť ho norny pověří porušovat příměří. Nenaříkej a bojuj, s bratry svou krev propojuj! Je vždy velkým hazardem střetnouti se s Valgardem, vím, že ti, co se ho báli, odešli hned do Valhally. To díky jeho sekeře nedočká mnohý večeře. Ten, jenž ničí spoje helem, je důstojným velitelem. Nenaříkej a bojuj, s bratry svou krev propojuj! Boj a krásná krajina, to je hodné Thorfina, jenž, opředen tajemstvím, každou chvíli říká šprým. Probíjí se s mocným křikem nepřátelským mnohým šikem. Odmítá bojovat v zbroji. Pokrevní pouto nás pojí! Nenaříkej a bojuj, s bratry svou krev propojuj! Byl jsem svědkem, jak Rognera zasáhla v boji sekera. Za hlasného zpěvu zbraní vrhl se vpřed jak sto saní. Z prokousnuté nyní rány černoskvoucí zobou vrány. Mému bratru v očích žhne žár pomsty od toho dne. Nenaříkej a bojuj, s bratry svou krev propojuj! Nic mi strachu nenahání, leč bít se chci radši v klání s nadpozemsky silným tvorem než s vražedným Daliborem. Na tisíce způsobů umí poslat do hrobu, s bratry se vždy bujaře chopí role kuchaře. Nenaříkej a bojuj, s bratry svou krev propojuj! Řada mrtvých padla k nohám naší sestry, k jejíž vlohám patří, že se ve zbroji cítí líp než v závoji. Jehlou vládnout nehodlá, mnohé zbraní probodla, a to svědčí o Freygerd, že s ní není žádný žert! Nenaříkej a bojuj, s bratry svou krev propojuj! Tam, kam míří svoje kroky obávaný bijec Flóki, strachem ostré zbraně chrastí těch, jež chová v nelibosti. Žencem je války a dolů stíná hlavy místo stvolů, po úrodě červeň rosy soků stírá brouskem z kosy. Nenaříkej a bojuj, s bratry svou krev propojuj! Radši bych potkal netvora, než v ryku boje Haldóra, který si dík silné pěsti nepřáteli cestu klestí. Je rozvážným bojovníkem, který pole plní křikem, miluje své bohy, baže, vlastní věru zručné paže Nenaříkej a bojuj, s bratry svou krev propojuj! Je též třeba míti bratra, jehož činí boj tak ztuhlým, že má radši, když je vatra naložena černým uhlím. Kladivo a kovadlina je pro bratra Thoradina lepší než štít a meč, ač i on poznal seč! |