Připravil jsem si pro Vás s Romanem a Sigtryggem krátkou rubriku, ve které vás seznámíme s jednoduchým postupem výroby pochvy na ostrý nůž. Nůž a jeho pochva je jeden z nejdůležitějších doplňků každého reenactora. Při pobytu v přírodě se bez ostrého nože neobejdete, a proto je jasné, že i tehdější lidé se nožem vybavovali taktéž.
Pochva (skálpr) je praktický doplněk k přenášení nože. Pochvy se vyskytovaly v různě bohatém provedení. Základem vždy bylo kožené tělo, které mohlo být zdobeno rytím či postranním kováním, nejčastěji z bronzu. Ryté pochvy máme spolehlivě dochované z oblasti Norska, Dánska a Anglie, zatímco pochvy s kováním se vyskytovaly zejména ve Švédsku a na Gotlandu. Byly vyráběné z kůže o tloušťce až 3 mm, nejčastěji z kozí a telecí kůže. Neokované a nesnýtované pochvy byly sešity koženým řemínkem a lze také uvažovat o lněné niti. Nože společně s pochvami byly základní součástí mužského i ženského vybavení. Nejčastěji se nosily zavěšené na opasku, ale máme doklady i o věšení na želvové brože (např. hrob Bj.465 a Bj.703B v Birce). Sága o lidech z Eyru (kap. 58) také dokládá věšení na řemínek (tygill) kolem krku: „Dóri měl nůž na řemínku kolem krku, jak tehdy bylo zvykem.“
Co budeme potřebovat? Nůž, na který chceme pochvu vyrábět, kousek kůže (asi 2 mm tlusté), svorky, potravinovou fólii a izolepu, ostrý nůž, šídlo, dvě jehly, lněnou dratev a kousek včelího vosku.
Kůži celou namočíme do vody a necháme chvíli okapat. Mezitím si zabalíme nůž natěsno do potravinové fólie a zajistíme izolepou. To proto, aby zbytečně nenavlhla dřevěná ručka nože a nevlhla čepel. Mokrá kůže by také na čepeli zanechala ošklivé mapy.
Nejprve je dobré kůži na jedné straně seříznout, aby se vytvořila rovná hrana. Rovná hrana poté bude na ústí pochvy. Vezměte nůž a zabalte jej do kůže. Srovnejte si rovnou stranu kůže do jedné roviny a chyťte svorkou. Mokrá kůže je velice dobře tvárná, tak vytvarujte kůži co nejtěsněji kolem nože, hlavně v oblasti přechodu ručky na čepel. Až bude kůže vytvarovaná, zajistěte ji svorkami. Čím více svorek, tím lépe. Teď musí sesvorkovaná kůže uschnout, přes noc (do rána stačí).
Až bude kůže suchá, sundejte svorky a naznačte si, kudy povedou stehy a jaký bude celkový tvar pochvy. Poté si šídlem napícháme dírky a můžete se pustit do šití. Dírky si můžete předpíchat předem jako na obrázku, nebo si rozteč dírek naznačit a napichovat to v průběhu šití. K šití pochvy nože se používá sedlářský steh za pomoci dvou jehel. Nezapomeňte stehy pořádně utahovat.
Když je ušito, tak je potřeba pochvu seříznout na požadovaný tvar. Je dobré si naznačit linku asi 2 mm od stehu a podle ní řezat. Po seříznutí je pochva prakticky hotová. Ještě je potřeba vymyslet závěs a případné zdobení, např. rytí, vytlačování nebo ozdobné kování. Ale to ať si každý rozhodne, jakou metodu zdobení zvolí. Nakonec ještě není na škodu srazit ostré hrany kůže, buď hranořízkem, nebo můžete hrany namočit a zahladit (např. kusem parůžku to jde dobře). Samozřejmě by se měla pochva něčím ošetřit, třeba namazat olejem nebo sádlem, případně namořit na oblíbenou barvu (v rámci dobovosti).
A tady je již hotová pochva s vytlačovaným motivem a jednoduchým mosazným závěsníkem.
A zde je možné vidět další pochvu zdobenou bronzem, tentokrát movitějšího svobodného muže.
Pro vás a náš web napsal a fotil Roman Král, vložil a doplnil Hersir Jón a Sigtrygg