Viking knit je jednoduchý, ale časové velmi náročný výrobní postup řetízku. V 8. století nacházíme knity pouze zlaté, v 9. století pak zlaté pomalu zatlačují stříbrné, a od 10. do 12. století pouze stříbrné. Tato změna byla způsobena nedostatkem zlata a tedy snahou vyhnout se ukládání zlata do hrobů se zemřelými.
Využití knitu bylo široké. Nejčastěji se používal jako náramky, náhrdelníky a dokonce jako dekorace krajů látky (podobné využití jako karetky). Objevovalo se po celé skandinávské a anglosaské oblasti.
Tyto šperky byly zpravidla doplňkem vysoce postaveného muže. Výjimečně se knit objevuje i v ženských hrobech, ale připevněné k brožím a nebo ve vlasech.
K tloušťce a materiálu drátu. Já nejraději používám 0,3mm tlustý drát. Z nálezů ale víme, že nejčastější tloušťka drátu byla 0,5/0,4/0,1mm. Co se týče materiálu, líbí se mi nejvíc bronz. Na internetu se dá bronzový drát sehnat poměrně snadno. Krom toho, stříbro necháme jarlům a králům. O množství drátu níže.
Když máte vybraný materiál a tloušťku drátu, zkuste odhadnout, kolik metrů budete potřebovat. Na tomto místě je dobré říci, co to jsou smyčky. Viking knit se skládá pouze se smyček. Při pletení řetízku postupujete ve spirálách a pořád děláte smyčky. Běžný počet těchto smyček na obvod je asi 5. Odvíjí se od toho výsledný průměr, hustota řetízku a taky spotřeba drátu.
Z nálezů víme, že knity měly 3/5/7 stran. Myslím si, že tomu právě odpovídá počet uzlů.
Zatím jsem vypozoroval, že na 60cm dlouhý řetízek o pěti smyčkách a drátu tloušťky 3mm bude potřeba přibližně 30m drátku. Je jasné, že když přidám jednu smyčku navíc a budu chtít plést řetízek šesti-uzlový, zvýším si tím spotřebu drátu o jednu pětinu, tedy přibližně o 6 metrů.
Na internetu a akcích se dají koupit odlévané koncovky. Jsou však poměrně drahé, a proto nabízím i jiné způsoby. Oba konce se dají například takto smotat (viz obrázek). Nebo můžete jednodušše provléct spojovací kroužek přes řetízek.
Předpokládejme, že máte nakoupený drátek. Jako první budeme vytvářet základní vlečku (asi nevhodný název, ale mě se prostě líbí :) ) Buď kleštěmi (nedoporučuji), nebo namotáním na nějaký tenký plochý předmět, vytvoříte základní smotek. Tímto smotkem na jednom konci provléknete například jehlici. Zbytek smotku zakroutíte několikrát, až vám po rozložení vznikne takovýto přibližně pravidelný "květ".
Tento květ navlečete třeba na tužku (záleží na plánovaném počtu smyček). Ustřihnete si přibližně metr drátku a začnenete dělat smyčky. Utahujte pečlivě, ale vždy tak, aby jste tím po dalším kole mohli prostrčit drátek.
Drát můžete protahovat buďto za prvním drátkem (tím nejspodnějším), nebo třeba i za třetím. Zvýšíte tak hustotu řetízku (vypadá to prostě lépe).
Až dokončíte drátek, schovejte jej pod příčný drátek a zastřihněte. Na novém drátku udělejte háček, který jednoduše zapíchnete do smyček a pokračujte ve stejně smyčce, ve které jste skončili.
Asi tak přibližně o 20hodin čisté titěrné práce později...
Máte hotový polotovar. Teď je důležité tuto nevzhlednou křivou "housenku" vy-kalibrovat. Já jsem si k tomuto účelu udělal kalibrační destičku z dubu.
Stačí vám nějaký tvrdší kus dřeva (doporučuji dub nebo buk). Teď do něj jednoduše navrtejte díry (viz obrázek). Je dobré potom ještě uhladit okraje díry třeba dřevem ve vrtačce, protože přesně na těchto místech bude docházet k oné kalibraci (stlačování řetízku, jeho formování). Kdybyste nechali kraje ostré, mohlo by vám to při kalibraci nějakou tu smyčku vytáhnout, a to je věc, se kterou se ve výsledku už nic moc nedá dělat.
Myslím si, že tady k tomu už není moc co říci. Opatrně, stejnou silou a rovnoměrnou rychlostí polotovar protahujte kalibračním prkýnkem, dokud nemáte řetízek přesně takový jaký chcete.
Bronzový řetízek bude během výroby tmavnout. Bude to vypadat bizarně, protože začátek řetízku bude úplně hnědý, zatím co právě hotová část bude zářivě růžová. Nelekejte se toho. Za krátký čas to bude hnědé celé a rovnoměrně. Pravidelným nošením se bude řetízek sám leštit. Nebo jej můžete vyleštit nějakou cídicí vatou na bronz.
Občas je dobré si řádek smyček trochu porovnat. Používejte k tomu tenké kleště. Lehce a pevně řádek srovnejte.
Často se mi stane, že jsem nějakou smyčku utáhl až příliš a pak mi nejde protlačit drátek mezi příčkami. V ten moment nastupuje hrubá síla. Jednoduše jeden z drátků nějakým předmětem (já používám kleštičky) prostě posuňte.
Pracujete-li s bronzovým drátem, nedoporučuji sahat si do očí. Po práci si vždy důkladně umyjte ruce. Je nám všem jasné, že bronz je slitina mědi a dalšího kovu (nejčastěji cínu). Měděná složka drátu na vzduchu neustále oxiduje za vzniku jedovatého oxidu, který máte následně na prstech.
Myslím si, že je to docela jednoduchá výroba. Problém je v časové náročnosti. Popravdě, pletu třeba na přednáškách ve škole. Kromě vašeho času budou trpět vaše oči a záda. Je to velmi titěrná a monotónní práce. Pracujte s dostatkem světla a u stolu, ať zbytečně nehrbíte záda.
Jsem zvědavý na vaše výrobky :) Knitu zdar!
Za skupinu Marobud Hersir Jón
FITZHUGH, William; WARD, Elisabeth. Vikings: North Atlantic Saga. Washington D.C. : Smithsonian Institution Press, 2000.
GRAHAM-CAMPBELL, James. The Viking Age Gold and Silver of Scotland (AD 850-1100). Over Wallop : National Museums of Scotland, 1995.
SAWYER, Peter. The Oxford Illustrated History of the Vikings. Oxford: Oxford University Press. 2001.
WALTON, Penelope. Textiles, Cordage and Raw Fibre from 16-22 Coppergate. London: Council for British Archaeology, 1989.