Vítejte na stránce věnované projektu "Virtuální hodovna".

Na této stránce máte možnost si přečíst díla sepsaná členy skupiny Marobud, a to zejména básně a příběhy. Naším cílem je pokusit se probudit zájem o moderní zpracování zásadních staroseverských témat. Ale dříve, než se necháme unášet vlnami básnických strof a spletitými dialogy příběhů, je potřeba potřeba se zmínit o funkci básnictví a vypravěčství v době vikinské, bez čehož by se naše dílo minulo účinkem.

Básnictví bylo pokládáno za umění a jeho vznik byl spojován s bohy, zejména Ódinem. Bylo znamením inteligence a vznešenosti. Staří Seveřané považovali básnictví za samozřejmou součást každého jedince, z nichž pouze básníci dokáží podniknout cestu do svého nitra a vynést na povrch básnický element a zakomponovat ho do svých děl. Skaldové si museli básně, které jsou dnes pokládány za jedny z nejsložitějších na světě, pamatovat nazpaměť, či je skládali spatra. Jejich námět se různý - od zpracování mytologického děje, přes oslavu panovníka či ženy až k pouhému konstatování aktuálního dění. Abychom zdůraznili důležitost básnictví, připomínáme, že díky právě němu se nám dobře zachovala raná skandinávská historie, mentalita a náboženství.

Ke skaldskému odkazu se hrdě hlásíme a chceme rozvíjet povědomí o období jeho někdejší slávy. Věříme, že básnické slovo, nehledě na okolnosti jeho původ, skrývá jistou moc, kterou svěří těm, kteří naslouchají a porozumí. Původní, komplikovaná poezie by neplnila nároky dnešního čtenáře/posluchače a nepředala by mu kýžené poselství. Naše tvorba proto není strukturální nápodobou skaldských strof, nýbrž pouze tématická - oslavuje bojové autority a činy. Snažíme se zachytit a oslavit dávno ztracený a jakoby znovu nalezený pocit, který nám nedá spát a láká nás na zakázaná jablka nebezpečných dálek. Ten pocit, který donutí muže vstát z vyhřátých podušek svého lože, vytrhne ho z náruče ženy a vrhne do víru osudu, v němž se snoubí ohromné bohatství s naprostou zkázou.

Tolik k našemu poetickému záměru. A nyní se, prosím, přesuňme k vypravěčství, které hrálo v životě starého Seveřana významnou roli. Docházelo k němu, stejně jako k přednesu básní, v síních. Je třeba si uvědomit, že v severněji situované Skandinávii je dlouhá noc běžným jevem, který formoval myšlení tehdejších lidí, stejně jako formuje i dnes. Tato okolnost dala vzniknout nejrůznějším pověrám, ve kterých často vystupují bytosti nadlidských vlastností, které obývají temný závoj noci. Staří Seveřané ze strachu před nimi raději trávili dlouhé zimní noci u ohně a předávali si lidovou slovesnost. Tyto generačně tradované příběhy mohly mít taktéž nejrůznější námět, ale jejich hlavním poselstvím je mimo zábavy také zachycení společensky důležitých hodnot - cti, bojového ducha a štědrosti. Tyto hodnoty se také snažíme ve svých nepočetných příbězích vyzdvihnout moderním zpracováním.

Za celou skupinu Marobud doufám, že se Vám budou díla líbit a oceníte dnes již zapomenuté hodnoty, které jsme do nich společně s vlastní pílí zprostředkovaně vložili.


Sigtryggr Vlasáč