HELMY DOBY VIKINSKÉ
roku 2013 pro Marobud napsal Sigtrygg Vlasáč
I. Úvod
    V současné době je nesmírně rozšířená představa užívání helem (staroseversky hjálmr) u starých Seveřanů v době vikinské (800-1066) a otázkou zůstává, jak moc se tato představa zakládá na pravdě. Prameny si v tomto ohledu protiřečí - písemné prameny asociují helmy obecně k válečnické aristokracii, zatímco hmotné prameny poskytují jen jediný kompletní nález helmy z doby vikinské. Pravda bude ležet zhruba někde uprostřed - helem se nalezlo tak málo proto, že byly využívány příliš úzkou skupinou obyvatel a dědily se po několik generací z důvodu nedostatku železa. Stejně jako zbraně mohly být darovány mezi elitou.
    Ve Skandinávii se v souvislosti s výrobou helem setkávaly tři sféry vlivů - tuzemské, západní a východní - z nichž každá používala jiný tvar zvonu helmy. Za tuzemské helmy lze považovat tzv. brýlové helmy, které jsou ovlivněné předvikinskými zvyklostmi a vykazují podobnosti s helmami doby vendelské. Západní helmy představují tzv. kónické (normanské) helmy. Existence těchto helem svědčí o napodobování kontinentálních zvyků. Mezi východní helmy patří kónické helmy bez nánosku a sférokónické helmy. Tyto helmy se sice v Skandinávii nenalezly, ale Seveřané se s nimi prokazatelně setkávali na svých cestách na východ.

II. Hmotné prameny
    Do této sekce spadají samotné archeologické nálezy helem a jejich komponentů. Jak bylo řečeno svrchu, nálezů helem je velmi málo. Nacházejí se zpravidla na důležitých místech společně s bohatou výbavou, což lze interpretovat opět tak, že helmy byly výsadou elit. Obecně se dá říci, že helmy byly dekorované v oblasti masky a obroučky. Podklady pod helmu (batwaty) se nedochovaly, ačkoli existují jisté indicie o jejich používání (nýty uvnitř helmy svědčí o pevném polstrování, např. z kůže nebo látek). Mnoho badatelů se domnívá, že nedostatečný archeologický materiál svědčí o tom, že se často používaly helmy z materiálů podléhající rychlé zkáze (např. kůže). O používání lícnic nemáme žádné doklady.
III. Písemné prameny
    Mezi písemné prameny skandinávské provenience se obecně řadí skaldské básně, ságy a runové nápisy, přičemž ságy nepatří mezi dobové prameny. Runové nápisy neobsahují slovo helma a nezmiňují jejich používání. Zbývající dva prameny poskytují náhled do lidské mentality, do situací, při kterých jsou helmy používány, a celkově doplňují archeologické prameny. Ságy a básně se shodují se, že helmy byly užívány pouze v bojových situacích či při demonstraci síly. Také se potvrzuje, že helmy jsou výsadou nejvyšších elit a obyčejní vojáci bojovali bez nich.
    Známe pouze dvě jména přileb - Hildisvín (Bitevní prase) a Hildigǫltr (Bitevní kanec), ale ty se vztahují k předvikinským přilbám. Žádné dobové jméno vikinské přilby není známo.
IV. Ikonografický materiál
    Společně s archeologickými nálezy poskytují představu o helmách doby vikinské také různé ikonografické předměty - runové a obrazové kameny, sošky, rytiny, tapisérie, mince apod. Většina vyobrazení je pořízena z profilu. Vyobrazené postavy představují bojové autority a válečnickou elitu. Obecně platí, že vyobrazené helmy mají vysoký zvon. Je složité určit, v jakých případech jde o helmy brýlové. Tradiční skandinávské přilby však měly nížší a oblejší zvony. Některá vyobrazení znázorňují helmy a rohy a masky používané při rituálech.

Výjev z obrazového kamene ze Smiss, Gotland.

Obrazový kámen
Výjevy z obrazového kamene ze Smiss, Gotland.
Vyobrazení mužských hlav
Vyobrazení mužských hlav - (zleva) Výjev z Výšivky z Bayeux, Rytina ze Sigtuny, Soška z Rällinge, Řezba na portálu kostela v Hylestadu.
Pokrývka hlavy na runovém kamenu DR 283.
Pokrývka hlavy (interpretovaná jako helma) na runovém kamenu DR 282.
Různá vyobrazení helem na runovém kameni Ög 181.
Různá vyobrazení helem na runovém kameni Ög 181.
Vyobrazení severského bojovníka z anglického Middletonu
Vyobrazení severského bojovníka z anglického Middletonu (Middleton Cross B).
Detail hlavy jezdce na obrazovém kameni G 268.
Detail hlavy jezdce na obrazovém kameni G 268.
Mince dánského krále Knúta Velikého
Mince dánského krále Knúta Velikého, který z profilu vyobrazuje vysokou kónickou helmu, vyrobenou snad ze čtyř částí.